Anděl

Karel Kryl

1:Z rGozmlácenEmýho kostela v krGabici s kD7usem mýdla
Ginesl jsEmem si anděla, pGolámalD7i mu křídlGa,
díval se nEma mě oddaně, jGá měl jsem trD7ochu trému,
tGak vtiskl jsEmem mu do dlaně lGahvičku D7od parfémGu.
R:GA proto, prEmosím, věř mi, chtGěl jsem ho žD7ádat,
Gaby mi mEmezi dveřmi pGomohl hD7ádat,
cGo mě čekáEm    D7a neminGe, co mě čekáEm    D7(C)a    n[(G)]eminGe.
2:Pak hlídali jsme oblohu, pozorujíce ptáky,
debatujíce o Bohu a hraní na vojáky,
do tváře jsem mu neviděl, pokoušel se ji schovat,
to asi ptákům záviděl, že mohou poletovat.
R:A proto...
3:Když novinky mi sděloval u okna do ložnice,
já křídla jsem mu ukoval z mosazný nábojnice.
A tak jsem pozbyl anděla, on oknem odletěl mi,
však přítel prý mi udělá novýho z mojí helmy.
R:A proto...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:06:54.86+00:00
Výsledky hledání: